Včelařská konference

http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-PRAVNI_kocovne.doc
přímý odkaz na podmínky provozu kočovných vozů.



Radim Polášek napsal(a):
> Je to nějak půl roku, se tady o tom psalo. Pokud si to dobře pamatuji, bez
> záruky, maringotka musí jednoznačně splňovat dopravní předpisy , to znamená
> světla, odrazky, brzdy a nesmí ničit a znečišťovat vozovku. Jako zařízení
> bez technického průkazu se převoz hlásí, dále by přítomnost takového
> zařízení na silnici měla být indikována tuším minimálně puštěným výstražným
> oranžovým blikajicím světlem na vozidle. Asi tak nějak. Ptal bych se na
> dopravním oddělení nejbližšího místního úřadu, konkrétně co a jak.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, December 13, 2008 5:30 PM
> Subject: převoz maringotky
>
>
>
>> Prosím nevíte jestli se žádá o nějaké povolení k převozu maringotky? Nebo
>> se to jen nahlásí na místní oddělení? Budu jí kupovat a přetah bych měl
>>
> rád
>
>> bez problémů.
>> Dík Míra
>>
>
>
>

>ježek.obecný (e-mailem) --- 13. 12. 2008
>Re: Trubec na sn?hu (32815) (32816)

>koupím matky .......... :)

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> To bude od Apis sibirika, Těm právě začíná hlavní snůška. Připrav si medomet.
>
> pepan
----------------------------------------------------------
Prodej matek by nebyl problém. Problém je v tom, že nemohu zaručit stabilitu jejich vlastností. Sám jsem je získal v Liptákově od jednoho včelaře, kde se dědí již po několik generací včelařů. Ale i tam nejsou zaručeny jejich kladné vlastnosti, jako jsou: a) bouřlivý rozvoj právě v období zimního slunovratu, b) vynikající snůška z jehličńanů právě v tomto období, c) předopylení ovocných stromů za lednových mrazů kdy nehrozí, že květy ohrozí škůdci. Úplně fascinující je sledovat snubní prolety matek mezi 22 - 31 prosincem. Bohužel, takto se projevují pouze některá včelstva nepravidelně v rozmezí ne vždy určitelných roků. Co však vím jistě, že se nejedná o Apis Sibirica, jak zde bylo zmíněno. Jedná se o ne zcela nový, ale poměrně málo známý kmen Apis Dachsteinia da Cimermann. Právě takto pojmenovali Liptákovští včelaři tuto včelu po významném Českém vědci Járovi da Cimermannovi. Skutečnost, že Jára da Cimermann byl také úspěšným genetikem v oboru včelařství, nebyla dosud vědecky podložena. Je známa pouze z ústního podání Liptákovských včelařů. Tato včela vznikla údajně náhodou, když rozlícení "muderlanti" z Tanvaldu nepochopili novátorské metody kantora Járy da Cimermanna ve výuce jejich "haverlantů" na místní obecné škole. Od té doby je znám také jako Jára da Cimermann běžící. Běžel a to velmi usilovně až na dolnorakouské území kde v té době působil také vrchní nadučitel z Müstelbachu Quido Sklenar. Ten prý Járovi poskytl přístřeší a po vyslechnutí jeho anabáze mu věnoval dvě včelstva s doporučením, aby se co nejrychleji zdejchnul. Jára se tedy zdejchnul na Dachštajn, kam na samý vrcholek vynesl na svých vlastních bedrech obě včelstva. Tam v podmínkách krutých alpských zim za láskyplné péče Českého vědce získala včelstva výše uvedené pozoruhodné vlasnosti. Jelikož však Járovi bylo na Dachsteinu zima a smutno, vývoj tohoto pozoruhodného kmene předčasně ukončil a tajně se vrátil i se včelstvy právě do Liptákova. Odtud se kmen Apis Dachsteinia da Cimermann rozšířil po celém území toku říčky Kamenice od Tnvaldu po Železný Brod. Bohužel, musím konstatovat, že své vynikající vlastnosti vykazují jednotlivá včelstva velmi nepravidelně a někdy vůbec ne.

Vážení přátelé,
s přáním klidného a hezkého prožití nastávajících svátků a klidného a úspěšného zimování vašich včel do nastávající sezóny Josef Křapka

Podle mně je čtverec jako nejvýhodnější pro včely mýtus.
______________________________________________________________

Když jsem přecházel z Tachováku na Optimal, jako jeden z argumentů PRO jsem považoval čtvercový půdorys nástavků. Vycházel jsem přitom z ideologie p. Čermáka, který je jeden z autorů Optimalu.
Viz http://www.optimalklub.cz/INDEX6866.HTM?typ=OMA&showid=79

Nebral jsem tehdy v potaz nerovnoměrné izolační schopnosti úlového prostoru vlivem díla. Teplo se znatelně lépe šíří podél uliček, než-li napříč plásty. Z tohoto důvodu seskupení včelstva do koule není(!) tepelně výhodné.

Tedy vyplatí se vůbec vlastnictví čtvercových nástavků? Z hlediska tepelného šíření nikoliv.

Výhodu skýtají při chovu matek. Oplozovací oddělky lze posadit na sebe tak, aby jednotlivá patra česny směřovala na různé strany. Toto uspořádání matkám znatelně ulehčí orientaci a sníží jejich ztrátovost na minimum. Mimo to se tímto systémem šetří místo, což uvítají především ,,včelaři-zahradníci,,.

Další výhoda potěší včelaře, kteří umisťují úly k sobě ( např. ve včelíně či pod včelnicovou střechou, to je jednoduší a účelnější ) a přitom včelaří s dílem na studenou stavbu ( teplá stavba je pro život včelstev naprosto nevhodná! ). Kdo má čtvercové úly, může si nástavek před jeho rozebíráním otočit na teplou stavbu, čímž si podstatně ulehčí otravné ,,rámečkování,,.

Kromě těchto dvou mě žádné další významnější výhody čtvercového nástavku nenapadají. Daleko důležitějším než čtvercový půdorys shledávám počet rámků v nástavku ( 10 nebo 11 ) a délka rámků ( nejméně 42 cm ), což má jednak biologické a jednak praktické opodstatnění.

S pozdravem M. Václavek

raděj pomlč
>Zdravím Dalibore.Píšeš teda hrozně.Nejsem žádnej Anštajn ale todle je
> síla.K tomu přesunu-Já jsem koupil loni a převážel včelky začátkem února.24
> ůnora bylo k
Nic si stoho nedělej já jsem taky takový
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?esun v?elstev
> Datum: 13.12.2008 14:36:44
> ----------------------------------------
> Zdravím Dalibore.Píšeš teda hrozně.Nejsem žádnej Anštajn ale todle je
> síla.K tomu přesunu-Já jsem koupil loni a převážel včelky začátkem února.24
> ůnora bylo krásně slunečno a teplo lítali a tak sem je i přendal do nových
> úlů.Jak tu někdo psal tak převést je můžeš pokud sedí v pevném chumáči a to
> co nejopatrněji.Nech to na konec ledna a taky podle počasí.S přesunutím úlů
> mám letní zkušenost o 1,5m a létali až do večera na to původní místo ale
> pak si stejně cestu našli a druhej den bylo všechno v normálu.V polovině
> listopadu holky seděli a tak sem přesunul dvoje asi o 200m a taky v
> pohodě.Vydrž alespoň do konce toho ledna.
> Míra
>
>
>

Dej nám sem odkaz ať se taky mrknem jak to vypadá.Poptám se hned příští týden na místním oddělení na ten převoz.Tuhle jsem viděl přejíždět vyvážečku z lesa a za ní jela dodávka a měla puštěný výstražný světla takže ten vlek vyvážečky kterej nemá světla jel v koloně a tudíš nemusel být osvětlený.
No nechám se překvapit.Dík Míra

Spotřeba cukru s tím neměla nic společného med se odebíral až na jaře až do 1 světové. krmení cukrem na zimu se začíná propagovat koncem 19 století. Právě krmení cukrem umožňovalo vytočit na konci léta i drahý med a nahradit ho levnějším cukrem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 13.12.2008 12:20:24
> ----------------------------------------
> RP:
> ... že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
> truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
> včelaře nedostupný,
> -------------
> Langstroth si u obchodníka vzal bedny.
> (a vynalezl včelí mezeru. Ne úl.)
> Já myslím že bedny od whisky - výška odpovídá Jack Daniels :-) a dodnes se
> bedny a přepravky s vnitřní šíří cca 37,5cm =15" používají. Třeba ta na
> zeleninu je taky tak široká, u nás ve fabrice jsem přeměřoval přepravky -
> stejné.
>
> Že to bylo nad síly truhláře bez strojního vybavení je možné.
>
> Ale když se podívám na bedny od munice, nebo od mýdla (s jelenem) tak si
> myslím, že ta přesnost tehdy dosahovaná v průmyslové výrobě byla
> dostatečná. Mimo jiné mě docela udivují stará prkna (zřejmě z rozmítačky
> široká až 30cm a tlustá cca 17mm).
> A v margarínkách atd se tehdy tloukly bedničky poměrně přesné a pevné.
> Někde slouží stále (u mě třeba na dřevo).
>
> Hlavní důvod proč se nástavkový úl nerozšířil, byl podle mě ekonomický -
> provozní - spotřeba cukru je v něm oproti almárkám a jiným zadovákům velká.
>
> A vzhledem k tomu jak si vzpomínám na své neúspěšné začátky, taky je to o
> plemenivu atd.
> Takže to není možná ani tak o konzervatizmu, ale první průkopníci si možná
> nabili čumu.
>
> Karel
>
>
>

Zná někdo lepší cenu (nového!)medometu na rámky 40x30,na 6 rámků,zvratného?Já vím o ceně 1.175 EU,+ doprava asi do 2 tisíc.

Je to nějak půl roku, se tady o tom psalo. Pokud si to dobře pamatuji, bez
záruky, maringotka musí jednoznačně splňovat dopravní předpisy , to znamená
světla, odrazky, brzdy a nesmí ničit a znečišťovat vozovku. Jako zařízení
bez technického průkazu se převoz hlásí, dále by přítomnost takového
zařízení na silnici měla být indikována tuším minimálně puštěným výstražným
oranžovým blikajicím světlem na vozidle. Asi tak nějak. Ptal bych se na
dopravním oddělení nejbližšího místního úřadu, konkrétně co a jak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 5:30 PM
Subject: převoz maringotky


> Prosím nevíte jestli se žádá o nějaké povolení k převozu maringotky? Nebo
> se to jen nahlásí na místní oddělení? Budu jí kupovat a přetah bych měl
rád
> bez problémů.
> Dík Míra

Míro zjišťuješ to na nesprávné podatelně pro odpověď. Napiš na Ministerstvo dopravy a dej to potom jako odpověď sem pro ostatní.
Podle mého názoru.
Ono se to jako zákon totiž každý rok novelizuje a v kategorii ZEMĚDĚLSKÝCH PŘÍPOJNÝCH ÚČELOVÝCH ZAŘÍZENÍ snad existují nějaké vyjímky. Pravdou je, že bude nutné alespoň nějaké POVINNÉ POJIŠTĚNÍ než registrace na dopravce. To pojištění bych volil třeba jen na PÁR DNÍ v roce. Při nehodě pojištění určitě hodně pomůže, když není nic jiného.
..........
Míra.P (213.192.58.253) --- 13. 12. 2008
převoz maringotky
Prosím nevíte jestli se žádá o nějaké povolení k převozu maringotky? Nebo se to jen nahlásí na místní oddělení? Budu jí kupovat a přetah bych měl rád bez problémů.
Dík Míra

Problém mezi výrobou Langstrothu a Hospodář je jasný. Potencionálně nemá šanci nějaký Hospodář být levný, jestli se může počítat s "pár" jedinci mezi zájemci. Možná by to uměla dnes Ikea. Truhláři si moc vymýšlí a často ty výsmysly jsou právě na úlu to drahé. Protože výroba úlu ve velkém (desetitisíce ks) jako taková, potřebuje linkovou technologii a vybavení a hlavně hodně výrobního krytého prostoru. Vezmu-li životnost nástavku tak 15 let, je potřeba u 500 včelstev ročně obnovit přesně 100 nástavků z masivu. Pokud jde o sololit, obnova je nutná dříve. Stejně jako dna, které při zanedbání v obnově vykazuje po rámcích viditelně jasně nejvyšší zátěž v podobě biologického rizika. Taková obnova nyní neprobíhá a výhodnější je počkat až dojde veterinář a ten to přebere a nechá to spálit a včelařovi MZe vyplatí odškodné. Taková je realita v úlech. Místo obnovy pro cca 500 tis včelstev při přepočtu 100tis vyrobených nástavků ročně u nás (už je to oficiálně míň) se čeká na peníze a neinvestuje. To dělají opravdu jen nadšenci a kolegiálně řečeno blázni. (jsem jeden z nich) Vždyď ani Dol nemá zájem na svých instruktážních videiích nějak prezentovat nově vyrobené úly. Tak proč zavádět nějaké jednotné standardy, když se natom vlastně prodělává a zbytečně a jasně vyhazují peníze. ;-)


>Jednoznačně speciálně pro
včely vyrobený úl s rohy s klasickou pracnou truhlářskou vazbou, žádné
použité bedničky. <

Prosím nevíte jestli se žádá o nějaké povolení k převozu maringotky? Nebo se to jen nahlásí na místní oddělení? Budu jí kupovat a přetah bych měl rád bez problémů.
Dík Míra

Rozhodující není datum, ale tak do března dubna teplota. Musí být prostě
teplo, aby rozlezené po převozu nezkřehly, ale stihly se zase stáhnout do
chumáče. A raději po proletu, aby je při převozu netížily plné výkalové
váčky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 2:36 PM
Subject: Re: Přesun včelstev


> Zdravím Dalibore.Píšeš teda hrozně.Nejsem žádnej Anštajn ale todle je
> síla.K tomu přesunu-Já jsem koupil loni a převážel včelky začátkem
února.24
> ůnora bylo krásně slunečno a teplo lítali a tak sem je i přendal do nových
> úlů.Jak tu někdo psal tak převést je můžeš pokud sedí v pevném chumáči a
to
> co nejopatrněji.Nech to na konec ledna a taky podle počasí.S přesunutím
úlů
> mám letní zkušenost o 1,5m a létali až do večera na to původní místo ale
> pak si stejně cestu našli a druhej den bylo všechno v normálu.V polovině
> listopadu holky seděli a tak sem přesunul dvoje asi o 200m a taky v
> pohodě.Vydrž alespoň do konce toho ledna.
> Míra

Zdravím Dalibore.Píšeš teda hrozně.Nejsem žádnej Anštajn ale todle je síla.K tomu přesunu-Já jsem koupil loni a převážel včelky začátkem února.24 ůnora bylo krásně slunečno a teplo lítali a tak sem je i přendal do nových úlů.Jak tu někdo psal tak převést je můžeš pokud sedí v pevném chumáči a to co nejopatrněji.Nech to na konec ledna a taky podle počasí.S přesunutím úlů mám letní zkušenost o 1,5m a létali až do večera na to původní místo ale pak si stejně cestu našli a druhej den bylo všechno v normálu.V polovině listopadu holky seděli a tak sem přesunul dvoje asi o 200m a taky v pohodě.Vydrž alespoň do konce toho ledna.
Míra

Mam dotaz ohledne přesunu včelstev .Jsem v situaci takove že vam na stanovišti u maleho lužiiho lesiku 100 vč snužka minimalni ted jsem dokončil 3 kočovne V a chistam se tam přemistit zhruba 80 Vč z uly nadstavkovyma tachov a zbivajicich 20Vč seskupit k sobe at nejsou všude možne po zahrade .A co mne teda trapi jeou visoke venkovni teploty kdyš ktomu zasviti slunce včely se /pruletuji/ a jde oto jestji po přemisteni se nebudou vracet na puvodni misto .protu jsem chtej všechny vozy odvezt i ze Vč na nova stanovište us po novem roca .a ted jsem čety v diskuzy že převoz neni vtuto dobu njvhodnejši tak se ptam když pouze přemistim Vč u par desitek metru dale budou se vracet jestli ne tak necham kočovani na jaro.... 26 let 3 roky vcelařska prakce.... DDD

Asi to byl součet více důvodů. Možná, že by se nástavkový úl u nás tehdy
ujal, kdyby se zdůraznilo to, že to byly vlastně použité bedničky... Viděl
jsem nákres toho Hospodáře v knize o včelaření. Jednoznačně speciálně pro
včely vyrobený úl s rohy s klasickou pracnou truhlářskou vazbou, žádné
použité bedničky. Kromě jiného měl takový úl vystavený venku asi mnohem
nižší životnost než almárka nebo dokonce klát. Almárka, pokud byl úl venku,
šla mnohem snadněji uchránit nějakým obalem proti vlivu povětrnosti než
nastavkový a když ne, voda po dřevě s vlákny svisle sklouzává, zatímco do
dřeva s vlákny vodorovně se vcucává a dřevo trpí mnohem více.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 12:20 PM
Subject: Re: Re:


> RP:
> ... že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
> truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
> včelaře nedostupný,
> -------------
> Langstroth si u obchodníka vzal bedny.
> (a vynalezl včelí mezeru. Ne úl.)
> Já myslím že bedny od whisky - výška odpovídá Jack Daniels :-) a dodnes se
> bedny a přepravky s vnitřní šíří cca 37,5cm =15" používají. Třeba ta na
> zeleninu je taky tak široká, u nás ve fabrice jsem přeměřoval přepravky -
> stejné.
>
> Že to bylo nad síly truhláře bez strojního vybavení je možné.
>
> Ale když se podívám na bedny od munice, nebo od mýdla (s jelenem) tak si
> myslím, že ta přesnost tehdy dosahovaná v průmyslové výrobě byla
> dostatečná. Mimo jiné mě docela udivují stará prkna (zřejmě z rozmítačky
> široká až 30cm a tlustá cca 17mm).
> A v margarínkách atd se tehdy tloukly bedničky poměrně přesné a pevné.
> Někde slouží stále (u mě třeba na dřevo).
>
> Hlavní důvod proč se nástavkový úl nerozšířil, byl podle mě ekonomický -
> provozní - spotřeba cukru je v něm oproti almárkám a jiným zadovákům
velká.
>
> A vzhledem k tomu jak si vzpomínám na své neúspěšné začátky, taky je to o
> plemenivu atd.
> Takže to není možná ani tak o konzervatizmu, ale první průkopníci si možná
> nabili čumu.
>
> Karel

Podle mně je čtverec jako nejvýhodnější pro včely mýtus. V létě je tvar
včelám úplně jedno kromě extrémů a v zimě je spíše výhodnější tvar z
hlediska úniku tepla a posunu chumáče v zimě obdélníkový půdorys s rámky v
delším rozměru než čtvercový. Protože ve směru rámkových uliček je únik
tepla znatelně větší než ve směru na rámky příčném. Výhoda čtvercového
půdorysu mít v úlu podle libosti studenou nebo teplou stavbu, kdysi jsem to
považoval za výhodu, ale časem s čtvercovými nastavky 39x24 jsem zjistil, že
jaksi studenou a teplou stavbu nikdy nepotřebuji měnit, takže tato výhoda je
zbytečná. Stabilita při vnější šířce nastavku 42 cm je docela dobrá i u
dřevěných nastavků pro rámky 39 snad kromě silných dvoumatečných včelstev,
ty jsem nezkoušel a u langstrotha s rámky 44,8 bude stejně objemný úl
znatelně nižší a stabilita tak bude stačit. Dále potom pro mě specifický
rozměrový argument, zatímco do dvoukoláku jakožto pro mě běžný dopravní
prostředek do včel se vejdou vedle sebe dva nastavky nebo dokonce dva úly o
venkovní šířce 42 cm pro rámky 39 i rámky 44,8 , čtvercový optimal nebo
dokonce jen čtvercový nastavek na rámky 39 se vejde jen jeden. Argument pro
stabilitu čtvercového nastavku bych viděl jen pro lehký čtvercový nastavek z
polystyrenu, tak by asi ta šířka 42 - 45 cm pro nějaký nahoru přidávaný
nastavek s mezistěnami nemusela v silnějším větru stačit.
A tak nějak mně připadá, že obdélníkový nastavek je přirozenější i pro ruční
manipulaci, při stejné hmotnosti je lepší do ruky, jednodušeji se přenáší
třeba přes nějaké užší dveře, kde je málo místa a podobně než čtvercový, i
když zatím to jsou zkušenosti jen s nastavkem s rámky 39x24 s vnějším
půdorysem čtvercového cca 46 - 50 x cca 48 - 52 cm oproti obdélnikovému s
půdorysem 42 x cca 50.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 11:46 AM
Subject: Re:


> Není právě nevýhoda mít obdelníkový půdorys?Já jsem volil čtverec
/optimal/
> jelikož se mi zdá být stabilnější,když se staví do výšky.Pro včelí chumáč
> bude taky přirozenějčí když bude v kruhu a ne v elipse a hlavně optimal je
> prostornější o 2 rámky tak by mělo být oproti langsroth sníženo rojení což
> je pro mě dost podstatné.
> Berte to spíš jako můj názor jelikož jsem oba systémy neporovnával v
> praxi,ale mám zkušenost z 39x24 což byla hrůza a jsem velmi rád že jsem
> přešel na optimal

RP:
.... že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
včelaře nedostupný,
-------------
Langstroth si u obchodníka vzal bedny.
(a vynalezl včelí mezeru. Ne úl.)
Já myslím že bedny od whisky - výška odpovídá Jack Daniels :-) a dodnes se bedny a přepravky s vnitřní šíří cca 37,5cm =15" používají. Třeba ta na zeleninu je taky tak široká, u nás ve fabrice jsem přeměřoval přepravky - stejné.

Že to bylo nad síly truhláře bez strojního vybavení je možné.

Ale když se podívám na bedny od munice, nebo od mýdla (s jelenem) tak si myslím, že ta přesnost tehdy dosahovaná v průmyslové výrobě byla dostatečná. Mimo jiné mě docela udivují stará prkna (zřejmě z rozmítačky široká až 30cm a tlustá cca 17mm).
A v margarínkách atd se tehdy tloukly bedničky poměrně přesné a pevné. Někde slouží stále (u mě třeba na dřevo).

Hlavní důvod proč se nástavkový úl nerozšířil, byl podle mě ekonomický - provozní - spotřeba cukru je v něm oproti almárkám a jiným zadovákům velká.

A vzhledem k tomu jak si vzpomínám na své neúspěšné začátky, taky je to o plemenivu atd.
Takže to není možná ani tak o konzervatizmu, ale první průkopníci si možná nabili čumu.

Karel

Není právě nevýhoda mít obdelníkový půdorys?Já jsem volil čtverec /optimal/ jelikož se mi zdá být stabilnější,když se staví do výšky.Pro včelí chumáč bude taky přirozenějčí když bude v kruhu a ne v elipse a hlavně optimal je prostornější o 2 rámky tak by mělo být oproti langsroth sníženo rojení což je pro mě dost podstatné.
Berte to spíš jako můj názor jelikož jsem oba systémy neporovnával v praxi,ale mám zkušenost z 39x24 což byla hrůza a jsem velmi rád že jsem přešel na optimal
-------------------------------------------
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 12. 2008
Re: (32818)

Já taky uvažuji, že bych svoje nástavky 39x24 zkombinoval s langstrothem.
Optimal se mi nelíbí, protože má čtvercový průřez, který by na moje
stávající nastavky špatně pasoval, ale langstroth má stejnou šířku 42 cm a
protože používám úchopovou lištu, měl by jít položit na ty moje nastavky
39x24 bez jakýchkoliv úprav nebo jen s minimálním dotěsněním vpředu a vzadu.
Pokud mi do toho něco nevleze, udělám do jara pár langstroth nástavků výšky
16 cm. Větší šířka u optimalu mi vadí taky proto, protože část nástavků mám
ve včelíně, kde je na šířku omezený prostor a kde by se v porovnání s
zadováky 39x24 uloženými nad sebou vešlo optimálů strašlivě málo.
Langstrothů, pokud tam bude nějaká rezerva šířky, se vejde stejný počet jako
jedné řady zadováků 39x24, takže to jakž takž jde.

Amerika potřebuje dodnes úl lehký, pevný, schopný přesunů na stovky spíše tisíce mil. Evropa nic takového nikdy ve včelařských preferencích neměla. Spíše v konstrukcích dbala na dlouhověkost úlu a stím váhu, sílu řeziva, složitost stěn. Proč? Protože nikdy nemusel přesouvat velká množství včelstev na tisíce km za rok.Proto. Kdyby Amerika nebyla tak veliká, ani bychom o nějakých jejich standardech nepřemýšlely. Evropa je plošně malá a stím má i malé a omezené možnosti, tak proč ve velkém investovat do něčeho složitějšího. Mezidobím byl v určitém období plánovaný chozrazčot, kterýmž výsledkem bylo pár standardních úlů stojící mnohde dodnes. Dnes se popravdě nic významného v úlech neděje. Jed dohnívají ty větší série úlů. Protože v Evropě hnije vše. Připadá mi, že si tu hrajeme akorát na hodně malém písečku.
...........
R.Polášek>Takže když byl kdysi
nástavkový úl přivezen jako "nový" objev z Ameriky, dostal se patrně jenom k
včelařům, kteří včelařili v klátech a zadovácích a ti ho jako pro ně
nezvyklý způsob včelaření zamítli. Kromě toho nástavkový úl je na přesnost a
kvalitu opracování dřeva mnohonásobně náročnější než zadovák. Dovedu si
představit, že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
včelaře nedostupný, zatímco zadováky si mohli z klátů včelaři vyrábět
prakticky kompletně samovýrobou nožem a sekerou.<

Klát předělaný na zadovák jsem viděl tuším v expozici v Chlebovicích u
Frýdku Místku. na šířku rámku nějak 25 cm. Vydlabat takový úl z klátu
skutečně šlo jen nožem, sekerou a případně ohněm. Možná, že ani rámky
nemusely viděl hoblovku nebo dokonce jenom cirkulárku, naštípat laťky z
nějaké vrbové nebo podobné tenčí kulatiny nemusel být pro tehdejšího
člověka zvyklého pracovat se dřevem problém.
Co se týká langstrotha, četl jsem zdroje, které říkají, že ty bedničky,
tuším od mýdla, jsou jen legendou. Ale kdoví, jak to tehdy na téměř
liduprázdném americkém západě bylo. Každopádně dneska je to nástavkový úl
jako každý jiný, bedna jak bedna, jen s trochu jinými rozměry.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 10:01 AM
Subject: Re: Re:


Úly typu různých almárek se u nás začínají již používat začátkem 19 století,
je však také pravdou , že kláty u nás dožívali ještě v první polovině
dvacátého. první rozebíratelným úlem byl Na konci 18 století Janišův úl
složený s truhlíků kde dílo viselo na vložených laťkách nebo jen kříži
Langsroth byl jen, jak již to bývá u ne významných objevů, dílem náhody.
Kdy tento pán zakoupil od obchodníka bedny od zboží a upravil je na úly A
právě tato míra se v praxi nejvíce osvědčila. Jeho největším počinem však
byl objev včelí mezery Avšak všechny snahy o zavedení nástavkových úlů se
míjely účinkem jediným výsledkem u nás bylo zavedení adamcovy míry Nástup
mástavkových úlů pak u nás začíná až po druhé světové válce úly Lesan. Mor.
Univerzál, Univerzál, Pětiletka, Čechoslovák. Pak teprv přichází teprv úly
s odnímatelným dnem. Tachovský, Třeboňský, K39, Optimaly, a objevujeme
konečně Lansgroth

Pepan

Úly typu různých almárek se u nás začínají již používat začátkem 19 století, je však také pravdou , že kláty u nás dožívali ještě v první polovině dvacátého. první rozebíratelným úlem byl Na konci 18 století Janišův úl složený s truhlíků kde dílo viselo na vložených laťkách nebo jen kříži Langsroth byl jen, jak již to bývá u ne významných objevů, dílem náhody. Kdy tento pán zakoupil od obchodníka bedny od zboží a upravil je na úly A právě tato míra se v praxi nejvíce osvědčila. Jeho největším počinem však byl objev včelí mezery Avšak všechny snahy o zavedení nástavkových úlů se míjely účinkem jediným výsledkem u nás bylo zavedení adamcovy míry Nástup mástavkových úlů pak u nás začíná až po druhé světové válce úly Lesan. Mor. Univerzál, Univerzál, Pětiletka, Čechoslovák. Pak teprv přichází teprv úly s odnímatelným dnem. Tachovský, Třeboňský, K39, Optimaly, a objevujeme konečně Lansgroth

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 13.12.2008 09:14:33
> ----------------------------------------
> Zadováky versusu nástavkové, dříve to bylo kláty versus pletené(slaměné)
> úly. Záleželo na prostředí, kde před 150 lety a dříve byl dostupný spíš les
> a z materiálů dřevo, byly včelí úly kláty jako celek a z nich později
> přirozeným způsobem zadováky. Kde se dělalo hodně se slámou nebo proutím a
> málo ze dřeva, úly se dělaly z těchto materiálů a tam byl přirozenější
> způsoby vytvářet pletené segmenty - prstence a jejich skládáním na sebe úl
> na principu dnešních nástavkových. Kdesi u nás v kterémsi muzeu takový úl ze
> slámy je, tuším někde z polabské nížiny nebo z povodí Ohře.... Kláty u nás
> asi převládly, protože na převážné většině území byly spíše lesy a dřevo než
> oblasti , kde převládalo zpracovávání slámy a proutí. Takže když byl kdysi
> nástavkový úl přivezen jako "nový" objev z Ameriky, dostal se patrně jenom k
> včelařům, kteří včelařili v klátech a zadovácích a ti ho jako pro ně
> nezvyklý způsob včelaření zamítli. Kromě toho nástavkový úl je na přesnost a
> kvalitu opracování dřeva mnohonásobně náročnější než zadovák. Dovedu si
> představit, že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
> truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
> včelaře nedostupný, zatímco zadováky si mohli z klátů včelaři vyrábět
> prakticky kompletně samovýrobou nožem a sekerou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, December 13, 2008 8:33 AM
> Subject: Re:
>
>
> Místo slova "moderní" by bylo lepší použít staré dobré langstrothy. Mnoho
> včelařů si totiž myslí že jde o zavádění novinky. Jsou pak překvapení že jde
> o 150 let starý úl. Dokonce i pan Adamec se pokoušel u nás tyto amerikány
> zavést . Narazil však na konzervativní názory našich včelařů a nakonec z
> toho vznikla naše nejrozšířenější míra 39 x 24 která umožňovala při
> přechodu na ni vložení 2 - 3 plástů s tehdy nejvíce používaných měr. Také
> navrhoval použití 3 nástavků stejné konstrukce s oddělitelným dnem pod
> názvem hospodář Které nebyly nic jiného než dnešní K39 s jednoduchou stěnou
> nebo i ve variantě s izolací dnešní Tachovák
> Pepan
>
>
>
>

úly, které jsem podědil, jsou v téměř havarijním stavu(nástavky se rozšklebují, staré rámky), výhledově použitelný materiál prakticky žádný. a když mám pořizovat vše nově, tak proč nezvolit moderní langstrothy?
--------
Jak již řekl Pepan, Langstrothy jsou moderní 150 let a i základem naší 39*24, což je český Langstroth.

Moderní (nový) je právě Optimal, který byl zkonstruován před 1/4 stoletím.

To jsou ty paradoxy :-)

Třeba že právě proti zavádění další nové míry do Čech jsou většinou právě ti co mají českého langtrotha (39*24). :-))

Karel

Zadováky versusu nástavkové, dříve to bylo kláty versus pletené(slaměné)
úly. Záleželo na prostředí, kde před 150 lety a dříve byl dostupný spíš les
a z materiálů dřevo, byly včelí úly kláty jako celek a z nich později
přirozeným způsobem zadováky. Kde se dělalo hodně se slámou nebo proutím a
málo ze dřeva, úly se dělaly z těchto materiálů a tam byl přirozenější
způsoby vytvářet pletené segmenty - prstence a jejich skládáním na sebe úl
na principu dnešních nástavkových. Kdesi u nás v kterémsi muzeu takový úl ze
slámy je, tuším někde z polabské nížiny nebo z povodí Ohře.... Kláty u nás
asi převládly, protože na převážné většině území byly spíše lesy a dřevo než
oblasti , kde převládalo zpracovávání slámy a proutí. Takže když byl kdysi
nástavkový úl přivezen jako "nový" objev z Ameriky, dostal se patrně jenom k
včelařům, kteří včelařili v klátech a zadovácích a ti ho jako pro ně
nezvyklý způsob včelaření zamítli. Kromě toho nástavkový úl je na přesnost a
kvalitu opracování dřeva mnohonásobně náročnější než zadovák. Dovedu si
představit, že před 100 - 150 lety byl nástavkový úl pro běžné místní
truhlárny velice náročný výrobek a tudíž v součtu drahý a pro obyčejné
včelaře nedostupný, zatímco zadováky si mohli z klátů včelaři vyrábět
prakticky kompletně samovýrobou nožem a sekerou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 13, 2008 8:33 AM
Subject: Re:


Místo slova "moderní" by bylo lepší použít staré dobré langstrothy. Mnoho
včelařů si totiž myslí že jde o zavádění novinky. Jsou pak překvapení že jde
o 150 let starý úl. Dokonce i pan Adamec se pokoušel u nás tyto amerikány
zavést . Narazil však na konzervativní názory našich včelařů a nakonec z
toho vznikla naše nejrozšířenější míra 39 x 24 která umožňovala při
přechodu na ni vložení 2 - 3 plástů s tehdy nejvíce používaných měr. Také
navrhoval použití 3 nástavků stejné konstrukce s oddělitelným dnem pod
názvem hospodář Které nebyly nic jiného než dnešní K39 s jednoduchou stěnou
nebo i ve variantě s izolací dnešní Tachovák
Pepan

Já taky uvažuji, že bych svoje nástavky 39x24 zkombinoval s langstrothem.
Optimal se mi nelíbí, protože má čtvercový průřez, který by na moje
stávající nastavky špatně pasoval, ale langstroth má stejnou šířku 42 cm a
protože používám úchopovou lištu, měl by jít položit na ty moje nastavky
39x24 bez jakýchkoliv úprav nebo jen s minimálním dotěsněním vpředu a vzadu.
Pokud mi do toho něco nevleze, udělám do jara pár langstroth nástavků výšky
16 cm. Větší šířka u optimalu mi vadí taky proto, protože část nástavků mám
ve včelíně, kde je na šířku omezený prostor a kde by se v porovnání s
zadováky 39x24 uloženými nad sebou vešlo optimálů strašlivě málo.
Langstrothů, pokud tam bude nějaká rezerva šířky, se vejde stejný počet jako
jedné řady zadováků 39x24, takže to jakž takž jde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 12, 2008 12:47 PM


> Proč přecházíte z optimalu na langstroth? Zajímá mě to spíše po technické
a
> provozní stránce,protože jsem se taky rozhodoval mezi těmito úly a bylo to
> hodně složité jelikož jsou si dost podobné.
> Zdraví Pepa
> ---------------------------------------
> > jsem začátečník.
> > vyrobil jsem si úly langstroth, nástaveky jumbo + 2/3. mám připravené
> > nadrátkované rámky.
> > včely jsou v současnosti v optimálech, které jsou ovšem ve špatném
stavu.
> z
> > jara chci změnit stanoviště i úly.

Čím je tato mřížka nalakovaná, když vydrží vosk a vodu při teplotě 100 st C
a jak dlouho ji používáš?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "číma" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 12, 2008 7:21 PM
Subject: parní tavidlo


> V plastové nádobě máme na dně mřížku kovovou, nalakovanou,aby nebarvila
> vosk. Neni přesně do dna, je o něco menší,podložená dvěma dřevěnejma
> hranolkama, ale je šoupnutá těsně ke stěně nad dírou tak, aby při tavení a
> sesouvání košilek tyto neucpavaly výtok.Zase improvizace, ale při ní si
> toho člověk co nejvíc ověří a taky to baví.

Místo slova "moderní" by bylo lepší použít staré dobré langstrothy. Mnoho včelařů si totiž myslí že jde o zavádění novinky. Jsou pak překvapení že jde o 150 let starý úl. Dokonce i pan Adamec se pokoušel u nás tyto amerikány zavést . Narazil však na konzervativní názory našich včelařů a nakonec z toho vznikla naše nejrozšířenější míra 39 x 24 která umožňovala při přechodu na ni vložení 2 - 3 plástů s tehdy nejvíce používaných měr. Také navrhoval použití 3 nástavků stejné konstrukce s oddělitelným dnem pod názvem hospodář Které nebyly nic jiného než dnešní K39 s jednoduchou stěnou nebo i ve variantě s izolací dnešní Tachovák
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <j.valter/=/email.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 13.12.2008 07:08:18
> ----------------------------------------
> úly, které jsem podědil, jsou v téměř havarijním stavu(nástavky se
> rozšklebují, staré rámky), výhledově použitelný materiál prakticky žádný. a
> když mám pořizovat vše nově, tak proč nezvolit moderní langstrothy?
>
>
>

S matkama musíš pár dní počkat,včera v těch vánicích byly na snubních výletech. Chce to tak 10 dní a máš je doma.

úly, které jsem podědil, jsou v téměř havarijním stavu(nástavky se rozšklebují, staré rámky), výhledově použitelný materiál prakticky žádný. a když mám pořizovat vše nově, tak proč nezvolit moderní langstrothy?

koupím matky .......... :)



Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> To bude od Apis sibirika, Těm právě začíná hlavní snůška. Připrav si medomet.
>
> pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
>> Předmět: Trubec na sn?hu
>> Datum: 12.12.2008 10:03:55
>> ----------------------------------------
>> Dnes i u nás celou noc sněžilo. Ráno asi v půl deváté jsem při své
>> "oblíbené činnosti", tedy úklidu cizího chodníku na můj účet, přiléhajícího
>> k mé nemovitosti našel na sněhu ukázkového trubce. Že by se rojili??
>> JK
>>
>>
>>
>>
>
>

V plastové nádobě máme na dně mřížku kovovou, nalakovanou,aby nebarvila vosk. Neni přesně do dna, je o něco menší,podložená dvěma dřevěnejma hranolkama, ale je šoupnutá těsně ke stěně nad dírou tak, aby při tavení a sesouvání košilek tyto neucpavaly výtok.Zase improvizace, ale při ní si toho člověk co nejvíc ověří a taky to baví.

Co takhle hliníkový plech? Ten v parním tavidle taky vydrží, je levný,
měkký a s voskem nic nedělá. Kdesi jsem viděl v nabídce taky nerezový plech
tloušťky jenom 0,4 nebo 0,5, byl poměrně levný a takhle tenký by asi šel
naděrovat poměrně snadno třeba i obyčejným velkým hřebíkem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 12, 2008 3:50 PM
Subject: Re: parní tavidlo


> Jestli máte dírovaný plech z fabriky, tak je to super řešení, určitě
> nejlepší, co tu zaznělo. Jdete li ho ale koupit, tak díky cenám už je to o
> něčem jiném a v obchodě tyto plechy pro jejich cenu nechtějí dělit. Chcete
> li otvory vyrábět ručně, tak je to dost vražda, protože děr bude muset být
> hodně a některé plechy /většina/ je proti běžným vrtákům dost odolná a tak
> musí nastoupit speciální vidiáky. Každopádně dobrá bruska na přibrušování
> je nutností.Takže každé řešení má svoje pro a proti. Zdraví R. Stonjek

Ráno asi v půl deváté jsem při své "oblíbené činnosti", tedy úklidu cizího chodníku na můj účet, přiléhajícího k mé nemovitosti našel na sněhu ukázkového trubce. Že by se rojili??
______________________________________________________________

Že by zdravá, neomezovaná ( neznásilňovaná :-) ... jak by řekl p. Vydra ), dobře zásobená, silná včelstva?

//\/\\//

Proč přecházíte z optimalu na langstroth? Zajímá mě to spíše po technické a provozní stránce,protože jsem se taky rozhodoval mezi těmito úly a bylo to hodně složité jelikož jsou si dost podobné.
______________________________________________________________

Mě to také zajímá. Před čtyřmi lety se řešil stejné dilema. Nakonec jsem zcela přešel na Optimaly, se kterými jsem po provozní stránce naprosto spokojen. Co se týče stránky technické, tam začíná Langstroth pomalu převažovat a Optimal upadat do zapomnění.

Když se vzhlédnu do vzdálenější budoucnosti, jeví se mi Langstroth jako výhodnější volba kvůli kompatibilitě. Pokud by se Langstroth v budoucnu mezi českými včelaři podstatněji rozšílil, určitě zvážím přechod na 2/3 Lnagstroth ( nízkonástavkový! ), který je obsahem nástavku skoro totožný s optimalovým nástavkem... tedy prakticky naprosto stejný způsob včelaření ( s celými nástavky ), se kterým jsem, jak jsem již dříve psal, naprosto spokojen. Oba tyto dva systémy disponují maximální přizpůsobivostí k různým variacím racionálního včelaření. Mimo jiné proto je vřele doporučuji všem zájemcům o racionální včelaření.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Jestli máte dírovaný plech z fabriky, tak je to super řešení, určitě nejlepší, co tu zaznělo. Jdete li ho ale koupit, tak díky cenám už je to o něčem jiném a v obchodě tyto plechy pro jejich cenu nechtějí dělit. Chcete li otvory vyrábět ručně, tak je to dost vražda, protože děr bude muset být hodně a některé plechy /většina/ je proti běžným vrtákům dost odolná a tak musí nastoupit speciální vidiáky. Každopádně dobrá bruska na přibrušování je nutností.Takže každé řešení má svoje pro a proti. Zdraví R. Stonjek

Jediný problém je uchovat souše a uchránit je před zaviječem do podzimu.
______________________________________________________________

ŽÁDNÝ problém! Dílo se nechá ve včelstvu, přesněji pod plodištěm ( pokud spodní česno přestane být hlídané, zavře se ).

Nač dělat věci složite, když to jde jednoduše?
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Proč přecházíte z optimalu na langstroth? Zajímá mě to spíše po technické a provozní stránce,protože jsem se taky rozhodoval mezi těmito úly a bylo to hodně složité jelikož jsou si dost podobné.
Zdraví Pepa
---------------------------------------
> jsem začátečník.
> vyrobil jsem si úly langstroth, nástaveky jumbo + 2/3. mám připravené
> nadrátkované rámky.
> včely jsou v současnosti v optimálech, které jsou ovšem ve špatném stavu.
z
> jara chci změnit stanoviště i úly.

Jedna věc je stěhování a druhá přehození úlů. Stěhování úlů je nejvhodnější
tak konec března, v dubnu, kdy je už dost teplo, aby včely rozrušené
stěhováním někde v koutě nezkřehly zimou a kdy ještě není tolik teplo, takže
včely nelétají zas tak moc daleko a není problém včely přemístit třeba jen o
kilometr. Ale jeden, dva úly po nějaké kvalitnější cestě je možné převést i
nyní při teplotě okolo nuly, když se jeden úl umístí na ruční vozík
dvoukolák s podhuštěnými koly a ten se velmi pomalým krokem a s ohledem na
díry na cestě převeze. Mám vyzkoušeno, že při takovém opatrném pomalém
neustávajícím převozu za nízkých teplot včely sice hučí, ale zůstávají v
chumáči a nerozlézají se, takže ztráty jsou minimální. Je to ale možné jen
na začátku zimy, uprostřed zimy, jak mají včely více zaplněné výkalové
váčky, se při takovém vyrušování mohou rozlézt po celém úlu a hodně včel
nebo dokonce matka mohou zkřehnout někde ve studeném koutě.
Přehození úlu, předpokládám, že je možné nastavky upravit, dotěsnit latěmi
atd tak, že na langstrotha půjde položit nastavek optimal. jedna z možností
je potom na jaře, až
budou mít včely tak 2 - 4 dm plodu, se včelstvo srazí tak do 1 - 2 nastavku
optimalu a pod ně se dá langstroth. Až v langstrotu vystaví rámky, setřepe
se na ně matka a optimaly oddělí mateří mřížkou. Langstroth bude plodiště a
optimaly budou jako medníky. Až včely v langstrothu postaví dost rámků i do
medníku, optimaly se vyhodí. Může se to urychlit, když se kvalitnější plásty
optimalu vyříznou z rámků a upevní do langstrotových rámků, včelám potom
stačí vystavět jen chybějící kraje.
Co se týká pořadí akcí, převoz by měl probíhat jako první, protože zatmelené
rámky se při převozu tolik nehýbou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jirka" <j.valter/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 11, 2008 2:31 PM
Subject: vystrojení úlů + stěhování včel


> jsem začátečník.
> vyrobil jsem si úly langstroth, nástaveky jumbo + 2/3. mám připravené
> nadrátkované rámky.
> včely jsou v současnosti v optimálech, které jsou ovšem ve špatném stavu.
z
> jara chci změnit stanoviště i úly.
>
> jak připravit nové úly (dát mezistěny atd.) a provést "stěhování" +
> přemístění do nových úlů?
>

To bude od Apis sibirika, Těm právě začíná hlavní snůška. Připrav si medomet.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Trubec na sn?hu
> Datum: 12.12.2008 10:03:55
> ----------------------------------------
> Dnes i u nás celou noc sněžilo. Ráno asi v půl deváté jsem při své
> "oblíbené činnosti", tedy úklidu cizího chodníku na můj účet, přiléhajícího
> k mé nemovitosti našel na sněhu ukázkového trubce. Že by se rojili??
> JK
>
>
>

Dnes i u nás celou noc sněžilo. Ráno asi v půl deváté jsem při své "oblíbené činnosti", tedy úklidu cizího chodníku na můj účet, přiléhajícího k mé nemovitosti našel na sněhu ukázkového trubce. Že by se rojili??
JK

Mám také dotaz. Mám klasický pařák na vosk, nějaké vyřezané voští a poměrně málo času. Zkoušel jste někdo využít elektický vyvíječ páry k "pohonu" klasického pařáku na vosk?

Zkušenostu nemám, ale vložku o kterém píšete lze i zakoupit. na http://www.sklenicka.cz/parak:p:998. Možná by se nemussela moc upravovat.

Když jsem na diskuzní fórum dával otázku ohledně parního tavidla vosku(mřížka, nebo jiné udělátko na dně nádoby), tak jsem měl jistou představu o tom, jak by měla vypadat. Do originál plastové nádoby jsem si chtěl nechat udělat z nerez plechu něco jako "ohřívač na knedlíky". Kulatý plech kryjící dno na nožkách s otvory pro odtok vosku. Domnívám se, že otvory na tomto "pařáku" by mohly být v průměru cca 8 mm (připomíná mi to včelí mezeru), ale asi větší by být neměly.
Co vy na to ?

Jiří

pařák je asi na 80L,ale stačí cca 20L.Voda dříve vaří a vyvaří se na várku asi tak 8 L.Hadice musí být parní, dá se sehnat v potavinářských provozech černá,opletená. Mezi pařákem a nádobou může být min. vzdálenost. Pařák máme uvnitř a nádobu veňku,proto u nás je hadice dlouhá 1,5 m. Nechtěli jsme kupovat parní vyvíječ a chtěli to vyzkoušet, proto pařák. Když to vyzkoušíte sami poznáte jak to jde krásně, třeba napoprvé v malém. Jdou v tom i víčka a za chladnějšího počasí neobletují včely jako v teple kolem slunečního tavidla. Jediný problém je uchovat souše a uchránit je před zaviječem do podzimu.

ježek.obecný:

ja bych taky poprosil o více info, třeba jak velký je pařák, spotřeba vody jaká je, jak čisté jsou rámky z parního tavidla, , jestli je nutná speciální hadice od kotle a vůbec uspořádání parního tavidla .....
----------------------

El. vyvíječ páry je asi na 2 l vody, což ± postačí na jednu dávku rámků v zhruba 50-ti litrové nádobě. Doplňuje se horká, pro lepší kontinuitu práce.

Rámky z parního tavidla potřebují víceméně jen oklepnout či sem-tam seškrábnout zbytky. Trocha košilek zůstává na drátcích.

Hadice od zdroje páry do sudu by měla být dvojitá - jednak kvůli bezpečnosti při případném defektu a druhak kvůli izolaci. Stačí normální hadičku dát do tenkého husího krku nebo tak něčeho.

Uspořádání je jednoduché: vyvíječ páry -> hadice -> nádoba na rámky s otvorem na vykapávání vosku -> nádoba na vosk

dobre popsane prechody (vice nazoru) na odlisne ramkove rozmery jsou popsany na strankach www.optimalklub.cz
radek k.

ja bych taky poprosil o více info, třeba jak velký je pařák, spotřeba
vody jaká je, jak čisté jsou rámky z parního tavidla, , jestli je nutná
speciální hadice od kotle a vůbec uspořádání parního tavidla ..... a
třeba nějakou fotku .... :)

předem moc díky

petr j.




G.Pazderka napsal(a):
> Jen ze zvědavosti. Kolik hotového vosku tímto způsobem v průměru za rok asi
> vytavíte a kolik let asi to tímto způsobem děláte? (kvůli představě o
> životnosti el. pařáku)
>
> Díky.
> .......
> číma:>Velkou plastovou nádobu,u nás na 44 souší déle prohříváme, ale potom
> to frčí. A když jsou dvě nádoby,tak se jedna taví a z druhé se tahají a
> čistí vytavené rámky.<
>
>

Jen ze zvědavosti. Kolik hotového vosku tímto způsobem v průměru za rok asi vytavíte a kolik let asi to tímto způsobem děláte? (kvůli představě o životnosti el. pařáku)

Díky.
........
číma:>Velkou plastovou nádobu,u nás na 44 souší déle prohříváme, ale potom to frčí. A když jsou dvě nádoby,tak se jedna taví a z druhé se tahají a čistí vytavené rámky.<

Kdo je v lese, chápu el. centrálu. Kdo má doma pařák s poklopem a vývodem na parní hadici, tak to je ideální a levný spůsob tavení souší. Velkou plastovou nádobu,u nás na 44 souší déle prohříváme, ale potom to frčí. A když jsou dvě nádoby,tak se jedna taví a z druhé se tahají a čistí vytavené rámky.

Pomáhá zapálení knotu v úlu a ucpání česna. Včelám to nijak moc neuškodí a
hlodavec dostane pudový strach z ohně a jak se otevře česno, obvykle rychle
uteče, zvláště když je to v noci. Připadá mně to lepší řešení než rozebírat
včely a rušit je. Je docela možné, že i aerosol, zvláště acetonový by mohl
hlodavce vyhnat, ale rozdělávat kvůli tomu přístroj asi nikdo nebude. To by
mohlo být jako bonus při běžném ošetření aerosolem, vedle milimetrových
parazitů roztočů by se tím odstranil i centimetrový parazit , myš.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 11, 2008 5:24 PM
Subject: Re: myi


> Myšky v zimě nespí. Mě samotnému se nastěhovaly do úlů na včelnici až po
> aerosolu, takže někdy koncem ledna. Zimuji ve dvou nástavcích, část plástů
> v dolním zničily. Včelstvo přižilo v obou napadených úlech. V jednom byla
> jen jedna a po uzavření česna drátěnkou již nemohla ven. Horní nástavek
> jsem nadzvedl a hlukem se ji snažil vyplašit , marně. Za čtrnáct dní jsem
> našel mrtvou myšku v podmetu na hromadě drtě. Mezitím se totiž trochu
> oteplilo. U druhého byly uvnitř dokonce dvě myšky. Nejdříve jsem našel
> jednu úplně sežranou a cca za týden i tu druhou, neporušenou. Používám teď
> drátěnou uzávěru ze sítě cca 8 krát 8 mm. Přes česno. Jestli již musíš
> nechat očka otevřená a myšky hrozí, překrej očko drátěnkou, stačí ho
> přichytit 2 připínáčky. Teď sháním lepící pasti, protože do klasiky se
> myška v boudě ne a ne chytit.

Já centrálu still 2,2 kW. Zkušenosti zatím dobré, ale zatím jsem to jenom zkoušel na vrtačku a rozbrusku současně a nebo kompresor abych si případně dělal sám aerosol. Tenkrát byla v akci. Naskakuje spolehlivě. Hlučné jsou ale nad kilovatu asi všechny. U Heron Prima apod. mne jako bývalého technika trochu zarazil bordel v drátech. Still je sice Germany , ale made in China. :-) Kabely byly ale celkem slušné.

Myšky v zimě nespí. Mě samotnému se nastěhovaly do úlů na včelnici až po aerosolu, takže někdy koncem ledna. Zimuji ve dvou nástavcích, část plástů v dolním zničily. Včelstvo přižilo v obou napadených úlech. V jednom byla jen jedna a po uzavření česna drátěnkou již nemohla ven. Horní nástavek jsem nadzvedl a hlukem se ji snažil vyplašit , marně. Za čtrnáct dní jsem našel mrtvou myšku v podmetu na hromadě drtě. Mezitím se totiž trochu oteplilo. U druhého byly uvnitř dokonce dvě myšky. Nejdříve jsem našel jednu úplně sežranou a cca za týden i tu druhou, neporušenou. Používám teď drátěnou uzávěru ze sítě cca 8 krát 8 mm. Přes česno. Jestli již musíš nechat očka otevřená a myšky hrozí, překrej očko drátěnkou, stačí ho přichytit 2 připínáčky. Teď sháním lepící pasti, protože do klasiky se myška v boudě ne a ne chytit.

jsem začátečník.
vyrobil jsem si úly langstroth, nástaveky jumbo + 2/3. mám připravené nadrátkované rámky.
včely jsou v současnosti v optimálech, které jsou ovšem ve špatném stavu. z jara chci změnit stanoviště i úly.

jak připravit nové úly (dát mezistěny atd.) a provést "stěhování" + přemístění do nových úlů?

Pred časom tu bola diskusia ohľadom výroby úľov, kde to niekto rozoberal z toho pohľadu, keď by sa kúpili drahé stroje atď.
Nakoniec vyšla priaznivejšia cena nadstavkov, ale veľmi veľké množstvo nadstavkov mesačne.
Nepamätáte sa na to niekto? Resp. ak by sa mi mohol ozvať ten pán, čo to písal na : milan/=/krokavec.sk
Ďakujem

Mám centrálu Heron 2300W a jsem spokojen.Koupil jsem jí v OD v Mělníku. www.Eva.cz za 7 tisíc,ale je třeba vyčkat na slušnou cenu.

Dobrý centrály jsou Heron, ale stojí kolem 7000 při výkonu 1200W, ale má elektronickou regulaci a lze s ní bez obav honit i PC a jinou elektroniku.

Zdravím.Tak se tu dočítám o centrále a začínám o ní také do budoucna uvažovat.Nemáte někdo odkaz na dobrou a levnou se kterou třeba máte vy zkušenost? Aby to utáhlo vrtačku a ještě něco k tomu.Nějakou s malou spotřebou a hlavně tichou.
Dneska jsem zveřejnil plánky s rozměry styrodurových nástavků a plemenáčů co si stavím tak pokud se chcete podívat tak na téhle adrese.

http://pupek73.blog.cz/

Natočím centrálu a dělám přímo v lese. ....
------
V loni jsem inspirován tímto vyvíječem, Radimovým odšťavňovacím hrncem a něčím podobným od J.Jindry taky vytavoval v páře.
A vede tudy cesta. ALe proč vyvíjet páru tak málo účině?

Po loňských pokusech s vypařováním ve vaně připravené na parafinování si z bedny, kterou zaizoluji udělám tavidlo. Co považuji za to, co mi zrychlí práci je právě maximální využití tepelné energie. Pod bednou bude velký propanbutanový vařič (co mám k té vaně) vařit vodu ve velkém kastrolu - uříznutém sudu. Nadtím budou rámky, pod nima nerez síto a labyrint co bude odvádět vosk a propouštět páru. Takže veškeré (i odpadní) teplo bude vyhřívat prostor.

Karel

Mám vyvíječ 2 roky k maximální spokojenosti.Na dno jsem dal do kulata zaříznutou starou mřížku pod ni 2 kusy lišt 10x20 mm a přez starou pytlovinu nebo něco podobného.Víko mě také zlobí,ale teplé jde nasadit a jako zátěž a zároveň izolaci přez nádobu hodím starou vojenskou deku.Natočím centrálu a dělám přímo v lese.Vyvíječ asi po roce provozu na normální vodu vypnul a dost,je třeba vyčistit ho jako rychlovarnou konvici.Lepší řešení je dest.voda nebo alespoň dešťovka.Do vyvíječe doplním teplou vodu,otevřu nádobu vyhodím rámky ,ihned naskládám nové, zavřu víko a přikryju dekou.Za 30 minut je hotovo a postup opakuji.První dávka trvá,ale déle 45 až 50 minut.Podle stavu díla lze vytavit takto 3x až 5x za sebou a pak se musí vysypat košilky.(už se nevejdou rámky) Výtěžnost velmi dobrá,vosk čistý rámky desinfikovamé a když se horké hodí na zem jsou téměř čisté k novému použití.

Přesné, mám stejný názor. Problém je pouze v tom víku, že se kroutí. Další výhoda je ta, že během vyvařování můžu dělat další práci. Třeba čistit nástavky a vytavené, očištěné rámky už dávám do čistých nástavků. Při vyvařování v kotli to nestíhám. Pytel tam ani nedávám.
Tonda
>Nejlepší je z tenkých latěk udělat dno s mezerami pár cm nad plastovým dnem a ještě pod svlaky dát třeba mezerníky a na to dát starý řídký pytel zastřižený do kulata. Po skončení tavby se vyndají a oklepají rámky, tavidlo se převrátí a vyklepne, dřevěné dno a pytel se vrátí zpátky a jede se další dávka prakticky bez většího vychladnutí. U tavidla doporučuji pouze dešťovou vodu, jinak se musí očas tělísko vyvařit v octu. Na vychladlých a vyschlých zbytcích si pak můžeme pomocí drolivosti provést zkoušku výtěžnosti a musíme konstatovat, že je výborná, kam se hrabe vařák!! Mě asi po 30 tavbách začalo zlobit víko, které odmítalo se zacvaknout a tak ho na sudu přidržuje asi 5 skřipců.Fascinující je také žlutost a čistota vosku, o tom si může starý vařák nechat pouze zdát! Rozhodně skvělá pomůcka!!! Zdraví R. Stonjek

Nejlepší je z tenkých latěk udělat dno s mezerami pár cm nad plastovým dnem a ještě pod svlaky dát třeba mezerníky a na to dát starý řídký pytel zastřižený do kulata. Po skončení tavby se vyndají a oklepají rámky, tavidlo se převrátí a vyklepne, dřevěné dno a pytel se vrátí zpátky a jede se další dávka prakticky bez většího vychladnutí. U tavidla doporučuji pouze dešťovou vodu, jinak se musí očas tělísko vyvařit v octu. Na vychladlých a vyschlých zbytcích si pak můžeme pomocí drolivosti provést zkoušku výtěžnosti a musíme konstatovat, že je výborná, kam se hrabe vařák!! Mě asi po 30 tavbách začalo zlobit víko, které odmítalo se zacvaknout a tak ho na sudu přidržuje asi 5 skřipců.Fascinující je také žlutost a čistota vosku, o tom si může starý vařák nechat pouze zdát! Rozhodně skvělá pomůcka!!! Zdraví R. Stonjek

jsou na to sáčky na tavení vosku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Parn? tavidlo vosku
> Datum: 10.12.2008 09:37:03
> ----------------------------------------
> Zakoupil jsem si "pod stromeček" parní tavidlo vosku s originální plastovou
> nádobou. Máte někdo zkušenosti s tímto tavidlem ? Jedná se mi, zda na dno
> nádoby dáváte nějakou mřížku (jak velké mezery) nebo jiné udělátko, aby se
> výtokový otvor neucpával košilkama (možná tam není nutné dávat nic). Jak
> vysoko ode dna tento rošt umístit?
>
> Díky za rady.
>
> Jiří
>
>
>